"SYNDROM" SBĚRNÝCH KANALKŮ LEDVIN 

SYNDROM SBĚRNÝCH KANÁLKŮ LEDVIN

Syndrom sběrných kanálků ledvin, zkráceně "SYNDROM", zahrnuje:

-- Zadržování vody v důsledku aktivního Konfliktu opuštění nebo Konfliktu existenčního

-- JAKÝKOLI speciální biologický program (SBS) v léčebné fázi

Když organismus zadržuje vodu, přebytečná tekutina se rovněž ukládá v hojícím se orgánu a v odpovídajícím mozkovém relé. Proto je velikost otoku, který vzniká v průběhu léčebné fáze PCL-A (exsudativní fáze), dána nejen rozsahem konfliktu a intenzitou předcházející konfliktně-aktivní fáze, ale také mírou zadržování vody v důsledku aktivního Konfliktu opuštění nebo Konfliktu existenčního. Zda zadržování vody odpovídá za velké otoky v léčebné fázi lze snadno zjistit vyhodnocením hladiny močoviny a kreatininu a měřením výdeje moči. Při praktickém použití GNM je neocenitelným diagnostickým nástrojem pro posouzení situace analýza CT snímku mozku.

Tento CT snímek ukazuje Hamerovo ložisko v mozkovém relé, které ovládá sběrné kanálky levé ledviny (viz schéma GNM). Ostrá prstencová konfigurace naznačuje konfliktní aktivitu, tedy zadržování vody.

POZNÁMKA: V souvislosti se SYNDROMEM je autonomní nervový systém zároveň v sympatikotonii i vagotonii. Takže extra spánek (únava) a dobrá chuť k jídlu, které jsou životně důležité pro uzdravení, jsou narušeny konfliktně-aktivním stavem stresu, kdy má jedinec malou chuť k jídlu a potíže se spánkem. Výsledkem je nervové vyčerpání, úbytek hmotnosti a ztráta energie.

SYNDROM může způsobit vážné komplikace na úrovni jak orgánu, tak mozku, obzvláště během epileptoidní krize.

Důsledky SYNDROMU na ÚROVNI ORGÁNŮ:

• Větší bolest v důsledku zvětšeného otoku (zduření), vedoucí k užívání silnějších léků proti bolesti, jako např. morfin.

• Z neškodných otoků se může vyvinout komplikovaný případ, způsobující obstrukci např. tlustého střeva nebo žlučových cest, což vyžaduje operaci a hospitalizaci. To často vyvolá další existenční konflikty s následkem ještě většího nahromadění tekutiny v postiženém orgánu (!).

• Nádory, které jsou v léčebné fázi, např. v plicích, průduškách, játrech, slinivce břišní, tlustém střevě, štítné žláze, prsu (žlázy nebo mlékovody), děložním čípku, děloze, vaječnících, prostatě nebo varlatech, se zvětšují. Konvenční medicína hovoří o "rychle rostoucích" nebo "agresivních" nádorech.

• Výrůstky, které se zapouzdřily z důvodu nedostatku hub nebo bakterií TBC, se jeví větší a mohou být odhaleny při běžné lékařské prohlídce nebo následném vyšetření (mamografie, kolonoskopie, atd.).

• Dutiny, které zůstaly v důsledku dlouhotrvajícího léčebného procesu ("vleklé léčení"), např. v prsních žlázách, se zvětšují v souvislosti se zadržováním vody, a nyní se prezentují jako CYSTY.

• Cysty, jako jsou cysty jater, štítné žlázy, vaječníků, varlat nebo ledvin, se zvětšují a mohou dokonce prasknout. Tekutina uvolněná do sousední oblasti může vést k akutním komplikacím.

• Výpotek (výtok tekutiny), např. v pohrudnici, pobřišnici nebo osrdečníku, může způsobit vážné zdravotní potíže v důsledku další dodatečné vody, uložené v membráně, která je již tak naplněná tekutinou. Pokud se zadržovaná voda hromadí v plicích, způsobuje PLICNÍ EDÉM, který je často smrtelný.

• Kožní potíže (zahrnující podkoží nebo pokožku) vykazují dramatičtější projevy.

• Alergické reakce (kožní vyrážky, záchvaty kašle, průjmy) jsou intenzivnější.

• Záněty jsou vážnější.

• Artritické potíže jsou bolestivější v důsledku zvětšeného otoku.

• Při zadržování vody se z artritidy stává DNA.

• Bronchitida se mění v ZÁPAL PLIC.

• Hepatitida se "SYNDROMEM" způsobuje ZVĚTŠENÍ JATER (hepatomegalii), kterou by člověk nemusel přežít, zejména při neustálých recidivách konfliktů.

Nejdramatičtější léčebné fáze tedy nastávají v souvislosti se "SYNDROMEM", tj. při současném zadržování vody.

Důsledky SYNDROMU na ÚROVNI MOZKU:

• Otok mozku, který se vyvíjí souběžně s hojícím se orgánem (během léčebné fáze PCL-A), přijímá další tekutinu. Otok může být dokonce diagnostikován jako "mozkový nádor".

• Nadměrný otok mozku způsobuje extrémní tlak v mozku, který může potenciálně vést ke kómatu a smrti. Nouzové opatření: otevření lebky kvůli uvolnění tlaku.

• Při velkém otoku mozku může být epileptoidní krize, např. srdeční infarkt, tak závažná, že ji člověk nepřežije. POZOR: Intravenózní infuze zvětšují otok!

• Velký otok v těsné blízkosti mozkové komory (dutiny mozkové) může způsobit vnitřní hydrocefalus.

• V mozkovém kmeni může velký otok tlačit na dechové centrum, což je život ohrožující.

Zadržování vody v důsledku SYNDROMU značně zvětšuje edém mozku, jak je vidět na tomto CT snímku mozku v řídícím centru průduškové sliznice (souvisí s Konfliktem strachu o teritorium).

MEDIKACE v souvislosti se SYNDROMEM

Obecně platí, že všechny léky se stimulačním účinkem (včetně kortizonu, cytostatik a morfinu), zhoršují příznaky konfliktně-aktivní fáze. V případě Konfliktu opuštění nebo Konfliktu existenčního, zahrnujícího sběrné kanálky ledvin, tedy zvyšují zadržování vody. Výsledkem je, že otoky (edémy), které se objevují v první části léčebné fáze (PCL-A), se výrazně zvětší!

-- KORTIZON stimuluje sympatický nervový systém. To je důvod, proč snižuje vagotonické příznaky, jako jsou záněty a otoky (totéž platí pro lokálně aplikované steroidní krémy). Po přerušení léčby se proto léčebné příznaky rychle vracejí. Když je tedy lék podávaný během léčebné fáze, lék pouze přeruší léčebný proces. Z hlediska GNM se kortizon doporučuje pouze ve výjimečném případě velkého otoku mozku kvůli snížení tlaku v mozku před propuknutím epileptoidní krize. Podle dr. Hamera je tomu tak, že když má člověk SYNDROM, jsou kortikosteroidy kontraindikovány, protože zvyšují zadržování vody, což má za následek zvětšené otoky, které mohou vést k život ohrožujícím komplikacím.

-- CYTOSTATIKA jsou vysoce jedovaté léky, které zpomalují buněčný růst. V konvenční medicíně se používají k "zabíjení rakovinných buněk". Na základě znalostí pěti biologických zákonů a pochopení, že množení buněk ("rakovina") má biologický účel v konfliktně-aktivní fázi a obnovující funkci v léčebné fázi, chemoterapeutika, včetně metotrexátu, vážně narušují přirozený průběh SBS ("nemoci"). Kromě toxicity mají cytostatika vysoce stimulační účinek. Proto se během aktivního Konfliktu existenčního, který je často vyvolán samotnou diagnózou rakoviny, nádory drasticky zvětšují v důsledku zvýšeného zadržování vody. Paradoxně je to pak interpretováno jako "rychle rostoucí" a "agresivní" rakovina. Nízký výdej moči (v tomto okamžiku nazývaný "ledvinová nedostatečnost") také brání tomu, aby byly toxiny dostatečně vyloučeny. Chemoterapie navíc oslabuje pružnost mozkové tkáně, která prochází léčením. Nakonec může dojít k tomu, že mozková tkáň praskne a způsobí smrt. Cytostatika potlačují tvorbu krvinek, což je při léčbě leukémie zničující.

-- MORFIN je známý jako narkotický lék proti bolesti. Aktivuje také hormon ADH (antidiuretický hormon), který omezuje tvorbu moči. Spolu se svými stimulačními vlastnostmi zvyšuje zadržování vody v těle a tím i otoky na úrovni orgánů i mozku. Když má člověk SYNDROM, působí morfin na mozek podobně jako chemoterapie (cytostatika). Kromě toho morfin paralyzuje střeva, což má za následek, že potrava již nemůže být zpracovávána; také ztenčuje plicní tkáň a činí ji náchylnou k prasknutí. Když účinek léku odezní, upadne člověk do stavu hluboké vagotonie a případně do kómatu. Morfin je derivát opia (viz také kodein), proto má sedativní účinek. V současné medicíně se podává pacientům, aby tím "snadněji prošli".

Ve většině případů je SYNDROM způsoben šokem z diagnózy, strachem spojeným s "nemocí" a hospitalizací. Proto musí mít vyřešení konfliktu, souvisejícího s ledvinovými kanálky, absolutní prioritu. Vyřešení Konfliktu existenčního iniciuje okamžité uvolnění zadržované vody (močová fáze) s tím účinkem, že otoky rychle splasknou. To může zachránit život!

Podpora a péče rodiny a přátel, opětovné ujišťování ohledně péče, že je o vás postaráno, navíc v prostředí beze strachu, má nesmírnou terapeutickou hodnotu.

Pokud nemůže být Konflikt včas vyřešen, doporučuje Dr. Hamer SOLNÉ KOUPELE s koncentrací soli 0,9 % (1 kg soli na 99 litrů vody - tj. plná vana), aby se konflikt "ryba na suchu" řešil čistě na biologické úrovni. Tím, že se organismus dostane "domů" do moře, je tělo schopno vyloučit velké množství moči. Navíc izotonické solné koupele vyrovnávají obsah soli v krevním séru, který se v léčebné fázi ledvinových kanálků snižuje v důsledku ztráty bílkovin.

-- DIURETIKA ("léky zvyšující tvorbu a vylučování moči") by měla být považována pouze za nouzové opatření, protože jejich sympatikotonické účinky ve skutečnosti zvyšují zadržování vody a zároveň nutí k močení; z toho vyplývají jejich "vedlejší účinky" na ledviny. Kromě toho diuretika odstraňují pouze elektrolyty, ale ne močové látky, jako je močovina a kreatinin. Pokud se však diuretika užívají společně s hydrogenuhličitanem sodným, známějším jako JEDLÁ SODA, ledviny vyloučí močové látky v dostatečném množství. Důvodem je, že hydrogenuhličitan sodný zvyšuje míru glomerulární filtrace (rychlost, jakou ledviny filtrují krev). To znamená, že se zvýšené množství glomerulárního filtrátu dostane do sběrných kanálků ledvin, což následně zvýší objem moči.

Jak dokládá Homer W. Smith v knize From Fish to Philosopher, JEDLÁ SODA je sůl, která byla hojně přítomna v prvotním oceánu. Když život opouštěl vodní prostředí, hydrogenuhličitan sodný se vstřebal do krevního oběhu, aby byl připraven na život a přežití na souši. V lidském organismu hraje hydrogenuhličitan sodný rovněž významnou roli při udržování acidobazické rovnováhy.

POZNÁMKA: Pokud má člověk SYNDROM, měl by být příjem tekutin omezen na minimum, aby se nezvyšovalo zadržování vody se všemi potenciálními riziky (srovnej příjem tekutin v konfliktně-aktivní fázi a v léčebné fázi sběrných kanálků ledvin).

Překlad: Vladimír Bartoš; revize překladu: Jana Schön

Zdroj: Caroline Markolin, learninggnm.com