SBS: Slinivka břišní (rakovina slinivky, pankreatitida, hypo-glykémie, cukrovka, aj.)

19.07.2024

SLINIVKA BŘIŠNÍ (PANKREAS)

ŽLÁZA PANKREATU

VÝVOJ A FUNKCE ŽLÁZY PANKREATU: Slinivka břišní je trubicovitý orgán, umístěný v zadní části břicha za žaludkem. Hlava slinivky břišní leží v zakřivení dvanáctníku. Žláza slinivky břišní produkuje hormony (hormonální kvalita), včetně inzulínu a glukagonu, a vylučuje pankreatické šťávy (sekreční kvalita), které jsou uvolňovány do tenkého střeva a napomáhají tak trávení potravy. Žláza slinivky břišní se skládá ze střevního cylindrického epitelu, pochází z entodermu a je tedy řízena z mozkového kmene.

ÚROVEŇ MOZKU: V mozkovém kmeni je řídící centrum žlázy slinivky břišní spořádaně umístěno v kruhové formaci mozkových relé, která ovládají orgány zažívacího traktu, přesně na pravé hemisféře mozkového kmene mezi relé jater a dvanáctníku.

BIOLOGICKÝ KONFLIKT: Biologický konflikt, spojený se žlázou slinivky břišní, je "Konflikt nestravitelného sousta" (viz také žaludek, dvanáctník, tenké střevo a tlusté střevo). Konflikt je obvykle vyvolán hádkami/spory s rodinnými příslušníky, např. kvůli "soustu" dědictví, "soustu" majetku nebo "soustu" peněz, a těžko stravitelnými urážkami nebo obviněními.

(V souladu s evoluční úvahou jsou konflikty sousta primárním konfliktním tématem, spojeným s orgány, které jsou řízeny z mozkového kmene, a pocházejí z entodermu.)

KONFLIKTNĚ-AKTIVNÍ FÁZE: Ihned po DHS se během konfliktně-aktivní fáze buňky ve žláze slinivky břišní začnou množit, a to úměrně intenzitě konfliktu. Biologický účel množení buněk je zvýšení sekrece pankreatických šťáv, aby mohlo být "sousto" lépe stráveno. Při dlouhodobé konfliktní aktivitě (vleklý konflikt) vzniká v důsledku pokračujícího zmnožování buněk květákovitý výrůstek (sekreční typ), označovaný jako RAKOVINA SLINIVKY (srovnej s "rakovinou slinivky břišní", týkající se pankretických vývodů). Pokud rychlost dělení buněk překročí určitou mez, považuje konvenční medicína rakovinu za "zhoubnou"; pod touto hranicí je výrůstek považován za "nezhoubný" nebo diagnostikován jako POLYP (viz také léčebná fáze).

LÉČEBNÁ FÁZE: Po vyřešení konfliktu (CL) jsou buňky, které již nejsou třeba, odstraňovány houbami nebo mykobakteriemi, např. bakteriemi TBC. Příznaky hojení jsou zažívací potíže, bolesti břicha kvůli otoku slinivky a noční pocení. Rozsah příznaků je dán stupněm a délkou trvání konfliktně-aktivní fáze. Zadržování vody v důsledku SYNDROMU značně zvyšuje otoky. Když je přítomen zánět, nazývá se tento stav PANKREATITIDA (zánět slinivky břišní) (srovnej s pankreatitidou, týkající se pankreatických vývodů).

V první části fáze léčebné fáze (během PCL-A) vzniká v oblasti mozku, která ovládá slinivku břišní (viz schéma GNM), edém mozku. Na snímku mozku se edém (nahromadění tekutiny) jeví jako tmavý (žlutá šipka). Bílá šipka ukazuje na nahromadění glií (PCL-B) v mozkovém relé sběrných kanálků ledvin, které souvisí s Konfliktem opuštění a Konfliktem existenčním.

Odpovídající příběh: U 43leté ženy se vyvinula rakovina slinivky poté, co jí otec řekl, že není jeho skutečnou dcerou. Sken mozku odhalil, že tuto konfliktní situaci prožívala jako "Konflikt nestravitelného sousta" (postihující slinivku břišní) a zároveň jako Konflikt opuštění (postihující sběrné kanálky ledvin). Oba konflikty byly vyřešeny, proto dochází k uzdravení i na souvisejících orgánech.

Dlouhodobý rozkladný proces ("vleklé léčení") v důsledku neustálých recidiv konfliktů zanechává ve slinivce dutiny (viz také dutiny/kaverny v plicích, játrech, prsní žláze). Ztráta tkáně slinivky má za následek neschopnost produkovat pankreatické tekutiny a tím správně trávit potravu, což způsobuje přetrvávající nadýmání/plynatost a průjem. Avšak tento nedostatek lze řešit podáváním trávicích enzymů (lipáza, proteáza, amyláza) a stravou, bohatou na enzymy.

Pokud nejsou po vyřešení konfliktu k dispozici potřebné mikroby, protože byly zničeny nadměrným užíváním antibiotik, zůstávají nadbytečné buňky bez dalšího dělení. Nakonec se výrůstek zapouzdří pojivovou tkání. V konvenční medicíně je to obvykle diagnostikováno jako POLYP slinivky břišní nebo jako "NEZHOUBNÁ RAKOVINA" (viz také konfliktně-aktivní fáze). V případě žlázy slinivky břišní buňky, které nemohly být odstraněny, nadále produkují trávicí šťávy, což vede k trvalé nadprodukci pankreatické tekutiny (viz také štítná žláza, příštítná tělíska, nadledviny, prostata).

PANKREATICKÉ VÝVODY

VÝVOJ A FUNKCE PANKREATICKÝCH VÝVODŮ: Hlavní pankreatický vývod spojuje slinivku břišní s tenkým střevem. Jeho hlavní funkcí je odvádět pankreatické šťávy, produkované ve žláze slinivky břišní, do dvanáctníku, tj. prvního úseku tenkého střeva. Výstelka pankreatických vývodů, včetně mnoha malých větví, je tvořena dlaždicovým epitelem, pochází z ektodermu a je tedy řízena z mozkové kůry.

ÚROVEŇ MOZKU: Epitelová výstelka pankreatických vývodů je řízena z pravého spánkového laloku (součást postsenzorické kůry). Řídicí centrum je umístěno přesně naproti mozkovému relé výstelky konečníku.

POZNÁMKA: Pankreatické vývody, žlučovody, žlučník, žaludek (malé zakřivení), vrátník a duodenální bulbus sdílejí stejné mozkové relé, a tedy i stejný biologický konflikt; který z těchto orgánů bude ovlivněn syndromem DHS, je náhodné. Závažný konflikt může postihnout všechny orgány najednou.

BIOLOGICKÝ KONFLIKT: Biologický konflikt, spojený s pankreatickými vývody, je mužský Konflikt vzteku kvůli teritoriu (boj v teritoriu) nebo ženský Konflikt identity, v závislosti na pohlaví, lateralitě a hormonálním stavu (viz také Konstelace agresivní).

Pohlaví, lateralita, horm. stav:       Biologický konflikt:                          Postižený orgán:

Pravoruký muž (NHS)                         Konflikt vzteku kvůli teritoriu        Žaludek, žlučovody, pankr. vývody Levoruký muž (NHS)                           Konflikt vzteku kvůli teritoriu        Povrchová vrstva konečníku* Pravoruký muž (HTN)                         Konflikt identity                                   Povrchová vrstva konečníku   Levoruký muž (HTN)                          Konflikt identity                                   Žaludek, žlučovody, pankr. vývody*

Pravoruká žena (NHS)                         Konflikt identity                                    Povrchová vrstva konečníku Levoruká žena (NHS)                           Konflikt identity                                    Žaludek, žlučovody, pankr. vývody* Pravoruká žena (HEN)                         Konflikt vzteku kvůli teritoriu         Žaludek, žlučovody, pankr. vývody Levoruká žena (HEN)                           Konflikt vzteku kvůli teritoriu         Povrchová vrstva konečníku*

NHS: Normální hormonální stav; HTN: Hladina testosteronu nízká; HEN: Hladina estrogenu nízká                   U leváků se konflikt přenese do druhé mozkové hemisféry.

(V souladu s evoluční úvahou jsou teritoriální konflikty, sexuální konflikty a konflikty odloučení hlavní konfliktní témata, související s orgány ektodermálního původu, řízenými ze senzorické, premotorické senzorické a postsenzorické kůry.)

Vztek kvůli teritoriu souvisí se vztekem přesně v prostředí a na místech, která člověk považuje za svou doménu – doslova či obrazně. Typické konflikty vzteku kvůli teritoriu jsou domácí spory, sváry a nepřátelství na pracovišti, vztek ve škole, v mateřské škole, na hřišti, v domově pro seniory nebo v domově důchodců či v nemocnici; také v rozšířeném "teritoriu", jako je vesnice, město nebo venkov, kde člověk bydlí. Konflikty/boje kvůli pozemku nebo nemovitosti, obtěžující hluk v domě/sousedství, boj o parkovací místo nebo o hračku jsou další příklady toho, co může vyvolat Konflikt vzteku kvůli teritoriu.

SBS (speciální biologický program) pankreatických vývodů se řídí VZORCEM CITLIVOSTI SLIZNICE HLTANU, kdy během konfliktně-aktivní fáze dochází k HYPERSENZITIVITĚ (tj. nadměrná citlivost), a během léčebné fáze dochází k epileptoidní krizi a HYPOSENZITIVITĚ (tj. snížená citlivost).

KONFLIKTNĚ-AKTIVNÍ FÁZE: Dochází ke zvředovatění ve výstelce pankreatických vývodů, a to úměrně intenzitě a délce trvání konfliktní aktivity. Biologický účel ztráty buněk je rozšíření vývodů za účelem zvýšení průtoku pankreatických tekutin. Zlepšený metabolismus poskytuje jedinci více energie pro řešení konfliktu. V závislosti na intenzitě Konfliktu vzteku kvůli teritoriu postihuje zvředovatění hlavní vývod a/nebo jeho malé větve. Příznak: mírná až silná bolest.

LÉČEBNÁ FÁZE: Během první části léčebné fáze (PCL-A) je ztráta tkáně doplňována prostřednictvím množení buněk. V konvenční medicíně je to obvykle diagnostikováno jako "RAKOVINA SLINIVKY břišní" (srovnej s rakovinou slinivky, související se žlázou slinivky). Na základě pěti biologických zákonů nelze nové buňky považovat za "rakovinné buňky", protože nárůst buněk je ve skutečnosti procesem doplňování.

Příznaky hojení jsou otoky v důsledku edému (nahromadění tekutiny), zažívací potíže, mastná stolice a bolesti břicha, které mohou trvat celou dobu léčebné fáze (během PCL-A a PCL-B není bolest senzorické povahy, ale bolest tlaková). Pankreatické enzymy (amyláza) v krevním séru jsou zvýšené. Rozsah příznaků je dán intenzitou a trváním konfliktně-aktivní fáze. 

-- PANKREATITIDA vzniká, když je hojení doprovázeno zánětem (srovnej s pankreatitidou, týkající se žlázy pankreatu). Když je zadržována voda v důsledku "SYNDROMU", může zvětšený otok ucpat vývod (vývody), což může potenciálně vést k závažným komplikacím.

Epileptoidní krize se projevuje akutní ostrou bolestí a křečemi nebo spazmy (pankreatická kolika), pokud okolní příčně pruhované svalstvo také zároveň prochází epileptoidní krizí. V léčebné fázi PCL-B se pankreatické vývody otevřou a funkce orgánu se pomalu vrací k normálu.

POZNÁMKA: Všechny epileptoidní krize, které jsou řízeny ze senzorické, postsenzorické nebo premotorické senzorické kůry, jsou doprovázeny poruchami krevního oběhu, závratěmi, krátkými poruchami vědomí nebo úplnou ztrátou vědomí (mdloby nebo "absence" vědomí), v závislosti na intenzitě konfliktu. Dalším výrazným příznakem je pokles hladiny krevního cukru, způsobený nadměrným užíváním glukózy mozkovými buňkami (srovnej s hypoglykémií, související s buňkami ostrůvků pankreatu).

Tento CT snímek mozku představuje Hamerovo ložisko v léčebné fázi PCL-B s gliovým prstencem v mozkovém relé pankreatických vývodů (viz schéma GNM), což naznačuje, že Konflikt vzteku kvůli teritoriu byl vyřešen. CT snímek byl pořízen krátce po epileptoidní krizi.

POZNÁMKA: Neuroglie (na snímku bílé) začínají obnovovat mozkové relé z periferie! To je v jasném rozporu se zavedenou teorií, že rakovina, včetně "rakoviny mozku", roste kvůli pokračujícímu zvětšování buněk, což vede ke vzniku nádoru (!).

BUŇKY OSTRŮVKŮ PANKREATU

VÝVOJ A FUNKCE BUNĚK OSTRŮVKŮ: Ve žláze slinivky břišní jsou uloženy shluky buněk, zvané Langerhansovy ostrůvky, které hrají významnou roli v regulaci hladiny cukru (glukózy) v krvi. Alfa-buňky produkují hormon glukagon, který stimuluje játra k přeměně glykogenu na glukózu, způsobující zvýšení hladiny krevního cukru. Beta-buňky produkují inzulín, který pomáhá přeměnit krevní cukr na energii tím, že dodává glukózu do tělních buněk. Inzulín tedy snižuje hladinu cukru v krvi. Alfa-buňky i beta-buňky pocházejí z ektodermu a jsou řízeny z mezimozku.

ÚROVEŇ MOZKU: Buňky ostrůvků pankreatu jsou řízeny z mezimozku, který se nachází ve střední části mozku těsně nad středním mozkem. Alfa-buňky jsou řízeny z levé strany mezimozku (centrum glukagonu); beta-buňky jsou řízeny z pravé strany (centrum inzulinu). Obě mozková řídící centra jsou umístěna přesně naproti sobě.

ALFA-BUŇKY

BIOLOGICKÝ KONFLIKT: Biologický konflikt, spojený s alfa-buňkami je ženský Konflikt strachu a znechucení nebo mužský Konflikt odporu, v závislosti na pohlaví, lateralitě a hormonálním stavu.

Pohlaví, lateralita, horm. stav:        Biologický konflikt:                           Zasažený orgán:

Pravoruký muž (NHS)                           Konflikt odporu                                     Beta-buňky                                          Levoruký muž (NHS)                             Konflikt odporu                                     Alfa-buňky *                                            Pravoruký muž (HTN)                           Konflikt strachu a znechucení        Alfa-buňky                                            Levoruký muž (HTN)                             Konflikt strachu a znechucení        Beta-buňky*

Pravoruká žena (NHS)                          Konflikt strachu a znechucení          Alfa-buňky                                  Levoruká žena (NHS)                            Konflikt strachu a znechucení          Beta-buňky*                            Pravoruká žena (HEN)                          Konflikt odporu                                      Beta-buňky                                 Levoruká žena (HEN)                           Konflikt odporu                                      Alfa-buňky*

NHS: Normální hormonální stav; HTN: Hladina testosteronu nízká; HEN: Hladina estrogenu nízká                                                    * U leváků se konflikt přenese do druhé mozkové hemisféry.

Konflikt strachu a znechucení je zděšení/strach, spojený se znechucením z nějaké situace nebo osoby. Konflikt může být vyvolán např. odpornými sexuálními zážitky (sexuální zneužití, nechtěné sexuální praktiky, násilný sex) nebo negativní stres (úzkost), zahrnující krev, výkaly, moč nebo zvratky. Strach/zděšení z opilého člena rodiny může vyvolat Konflikt strachu a znechucení, potenciální kolejí pak může být pach alkoholu. Děti prodělávají tento konflikt, když musí jíst "nechutné/odporné" jídlo.

KONFLIKTNĚ-AKTIVNÍ FÁZE: Během konfliktně-aktivní fáze je funkce alfa-buněk snížena. Snížení produkce glukagonu způsobuje HYPOGLYKÉMII (tj. nízká hladina glukózy).

POZNÁMKA: Alfa-buňky a beta-buňky patří do skupiny orgánů, které na související konflikt nereagují množením nebo ztrátou buněk, ale hyperfunkcí (viz okostice a thalamus) nebo funkční ztrátou (viz také SBS vnitřního ucha - hlemýžď a vestibulární orgán, čichových nervů, sítnice a sklivce, kosterních svalů).

Příznaky HYPOGLYKÉMIE jsou nevolnost, závratě, mdloby (což vysvětluje, proč někteří lidé omdlívají, když spatří krev), třes a fibrilace (třes) srdce v důsledku nedostatku glukózy ve svalech, včetně srdečního svalu. Pro nízkou hladinu krevního cukru je typická velká chuť na cukr a sladkosti, což slouží k vyrovnání hladiny cukru v krvi. Soustavné přejídání vede k přibývání na váze a obezitě (srovnej s obezitou, související se zadržováním vody). Vzhledem k pravidelnému příjmu potravy, bohaté na cukr, proběhne obvykle hypoglykémie bez povšimnutí.

LÉČEBNÁ FÁZE: Během první části léčebné fáze (PCL-A) se hladina glukózy pomalu zvyšuje na normální úroveň. Avšak po dobu epileptoidní krize, kdy se reaktivují příznaky konfliktně-aktivní fáze, hladina krevního cukru dočasně poklesne. Akutní hypoglykémie (hypoglykemický šok) je urgentní stav! V druhé části léčebné fáze (PCL-B) se hladina krevního cukru zvýší nad normální mez a projeví se příznaky CUKROVKY (srovnej s cukrovkou, související s beta-buňkami v konfliktně-aktivní fázi; viz také diabetes insipidus související s ledvinami). Na konci léčebné fáze se hladina krevního cukru vrací do normálu.

Při neustálých recidivách konfliktu ("vleklé léčení") se cukrovka stává chronickou. V tomto případě je stále produkován inzulín, ale není využíván pro přenos glukózy do tělesných buněk (srovnej s diabetem, souvisejícím s beta-buňkami bez produkce inzulínu). Tento stav se nazývá INZULINOVÁ REZISTENCE a řadí se do kategorie diabetu 2. typu, označovaného také jako diabetes dospělých (srovnej s diabetem 1. typu neboli diabetem mladistvých).

POZNÁMKA: Zda cukrovka nastane v léčebné fázi, zahrnující alfa-buňky, nebo v konfliktně-aktivní fázi, týkající se beta-buněk, rozhoduje spíše pohlaví, lateralita a hormonální stav, než věk. Z pohledu GNM je tedy rozlišování mezi diabetem "mladistvých" a "dospělých" bezvýznamné.

Bylo zjištěno, že většina lidí s "diabetem 2. typu" má nadváhu. Předpokládá se tedy, že nadváha nebo obezita je rizikovým faktorem pro vznik diabetu. Na základě poznatků GNM, totiž že hypoglykémie a diabetes jsou dva stavy téhož speciálního biologického programu (SBS), se učíme chápat, že hypoglykémie nezpůsobuje tzv. "diabetes 2. typu" (v léčebné fázi PCL-B), ale že spíše hypoglykémie předchází "diabetes 2. typu" (!).

Na tomto CT snímku mozku vidíme dopad Konfliktu strachu a znechucení v oblasti mozku, která řídí alfa-buňky ostrůvků pankreatu (viz schéma GNM). Částečně tmavý okraj Hamerova ložiska naznačuje přítomnost tekutiny, která se obvykle objevuje na začátku léčebné fáze nebo po recidivě konfliktu.

BETA-BUŇKY

BIOLOGICKÝ KONFLIKT: Biologický konflikt, spojený s beta-buňkami, je mužský Konflikt odporu nebo ženský Konflikt strachu a znechucení, v závislosti na pohlaví, lateralitě a hormonálním stavu.

Pohlaví, lateralita, horm. stav:         Biologický konflikt:                            Postižený orgán: 

Pravoruký muž (NHS)                            Konflikt odporu                                      Beta-buňky                                            Levoruký muž (NHS)                              Konflikt odporu                                       Alfa-buňky*                                            Pravoruký muž (HTN)                            Konflikt strachu a znechucení          Alfa-buňky                                            Levoruký muž (HTN)                              Konflikt strachu a znechucení          Beta-buňky*

Pravoruká žena (NHS)                            Konflikt strachu a znechucení          Alfa-buňky                                          Levoruká žena (NHS)                              Konflikt strachu a znechucení          Beta-buňky*                                      Pravoruká žena (HEN)                            Konflikt odporu                                      Beta-buňky                                        Levoruká žena (HEN)                              Konflikt odporu                                       Alfa-buňky*

NHS: Normální hormonální stav; HTN: Hladina testosteronu nízká; HEN: Hladina estrogenu nízká                                                    * U leváků se konflikt přenese do druhé mozkové hemisféry.

Konflikt odporu je silný odpor proti nějakému člověku (rodič, nevlastní rodič, sourozenec, příbuzný, choť, učitel, kolega, nadřízený, lékař), proti situaci (v práci, doma, ve škole, ve vztahu), proti instituci (škola, církev, nemocnice, vláda, politický režim), proti rozhodnutím, která jsou nepochopitelná, matoucí, nebo když je člověk donucen udělat něco proti své vůli. Děti prodělávají tento konflikt již v raném věku, když nechtějí chodit do jeslí, školky nebo školy, nebo když se důrazně staví na odpor proti tomu, co mají udělat.

KONFLIKTNĚ-AKTIVNÍ FÁZE: Během konfliktně-aktivní fáze je funkce beta-buněk snížená, což způsobuje HYPERGLYKÉMII (vysoká hladina krevního cukru) nebo CUKROVKU (srovnej s cukrovkou, související s alfa-buňkami; viz také diabetes insipidus související s ledvinami). Biologický účel ukládání glukózy v krvi je připravit jedince na řešení konfliktu tím, že dodá organismu, zejména svalům, dostatečné množství krevního cukru, aby byl schopen bojovat s plnou silou. Stupeň hyperglykémie (kolik "paliva" bude k dispozici) je dán intenzitou konfliktu. Kvůli další dodatečné podpoře játra také produkují glukózu, což je proces, zvaný GLUKONEOGENEZE. Z biologického hlediska: charakteristickou mužskou reakcí na Konflikt odporu je aktivní boj, tedy reakce typu postavit se na odpor, odolat a postavit se tomu čelem, zatímco typickou ženskou reakcí na Konflikt strachu a znechucení je ústup, stažení se (mdloba).

POZNÁMKA: Alfa buňky a beta buňky patří do skupiny orgánů, které na související konflikt nereagují množením nebo ztrátou buněk, ale hyperfunkcí (viz okostice a thalamus) nebo funkční ztrátou (viz také SBS vnitřního ucha - hlemýžď a vestibulární orgán, čichových nervů, sítnice a sklivce, kosterních svalů).

Pro DIABETES je typická extrémní žízeň, která slouží účelu ředění vysoké hladiny krevního cukru (stejně jako velká chuť na sladké slouží k vyrovnání nízké hladiny glukózy v případě hypoglykémie). Tzv. DIABETICKÁ KETOACIDÓZA je stav, kdy játra produkují v reakci na nedostatek inzulínu vysoké hladiny ketolátek rozkladem mastných kyselin. Funkcí ketonů je dodávat tělesným buňkám energii, když se nedostává glukózy kvůli nedostatku inzulínu. Pokud je však hladina ketolátek příliš vysoká, dochází k překyselení krve, což může vést k závažným komplikacím.

Při trvalé konfliktní aktivitě se CUKROVKA stává chronickou. Nazývá se "diabetes závislý na inzulínu" a řadí se do kategorie diabetu 1. typu, označovaného také jako diabetes mladistvých, protože se zjevně vyskytuje převážně u dětí a dospívajících (srovnej s diabetem 2. typu nebo diabetem dospělých). V tomto případě jsou životně důležité inzulinové terapie a dietní opatření, a to až do vyřešení konfliktu.

POZNÁMKA: Zda cukrovka nastane v léčebné fázi, zahrnující alfa-buňky nebo v konfliktně-aktivní fázi, týkající se beta-buněk, rozhoduje spíše pohlaví, lateralita a hormonální stav než věk. Z pohledu GNM je tedy rozlišování mezi diabetem "mladistvých" a "dospělých" nesmyslné.

Panuje velmi rozšířený názor, že vysoká hladina krevního cukru způsobuje poškození tepen a "nepřímo" i nervů, což vede ke ztrátě citlivosti, zejména v končetinách. Avšak ne u každého diabetika se toto onemocnění vyvine! Ani tato teorie nedokáže vysvětlit, proč by zvýšená hladina glukózy u jednoho člověka postihovala například chodidla (nebo jen jednu nohu či palec) a u jiného paži (paže). Na základě GNM je tzv. "diabetická periferní neuropatie" kombinací dvou SBS, probíhajících současně: jeden SBS zahrnuje beta-buňky pankreatu, spojené s "Konfliktem odporu", způsobujícím cukrovku, druhý SBS se týká okostice, související - v případě nohou spojené s "touhou někoho odkopnout" (obvykle člověka, kterému klademe odpor) - s rozvojem bércových vředů nebo gangrény, v závislosti na intenzitě a délce trvání konfliktu (viz také "diabetická retinopatie").

Tento CT snímek ukazuje centrální konflikt s Hamerovým ložiskem, zasahujícím do obou mozkových hemisfér centra glukózy (viz schéma GNM). Taková situace nastává tehdy, když někdo prožívá současně mužský Konflikt odporu a ženský Konflikt strachu a znechucení. K tomu dochází například v období, když žena prochází MENOPAUZOU. V tomto případě se neobjevují žádné příznaky, protože hypoglykémie a cukrovka vyrovnávají hladinu cukru v krvi.

LÉČEBNÁ FÁZE: V první části léčebné fáze (PCL-A) se snižuje hladina glukózy na normální úroveň. Avšak po dobu epileptoidní krize, kdy se reaktivují příznaky konfliktně-aktivní fáze, hladina cukru v krvi dočasně stoupá. Akutní hyperglykémie (hyperglykemický šok) může přivodit "diabetické kóma"! V druhé části léčebné fáze (PCL-B) klesá hladina krevního cukru pod normální mez, což se projevuje příznaky HYPOGLYKÉMIE (srovnej s hypoglykémií, související s alfa-buňkami v konfliktně-aktivní fázi). Na konci léčebné fáze se hladina krevního cukru vrací do normálu. Avšak v případě "vleklého léčení" (tj. v důsledku neustálých recidiv konfliktu) se hypoglykémie stává chronickou (a stejně tak i velká chuť na sladké).

UPOZORNĚNÍ: Kvůli potenciálně závažné epileptoidní krizi by se k zamýšlenému řešení konfliktu, týkajícího se alfa-buněk a beta-buněk, mělo přistupovat pouze pod dohledem zdravotnického pracovníka!

Překlad: Vladimír Bartoš; revize překladu: Jana Schön

Zdroj: Caroline Markolin, learninggnm.com

www.vykladanisnu.cz
Všechna práva vyhrazena 2024
Vytvořeno službou Webnode Cookies
Vytvořte si webové stránky zdarma!