SBS: Lymfatické cévy a uzliny, slezina (Hodgkinův lymfom, mononukleóza, aj.)
LYMFATICKÉ CÉVY A UZLINY
VÝVOJ A FUNKCE LYMFATICKÝCH CÉV A UZLIN: Lymfatický systém se skládá z lymfatických cév, lymfatických uzlin a lymfatických orgánů, jako je slezina. Ve spojení s oběhovým systémem se lymfatické cévy rozvětvují podobně jako krevní cévy do všech tkání v těle. Při průchodu krve kapilárami uniká část tekutého buněčného a metabolického odpadu stěnami kapilár a vyplňuje prostor mezi buňkami tkání. Mezibuněčná tekutina je pak zachycena lymfatickými kapilárami. Stejně jako peristaltický pohyb střevních svalů posouvá potravu střevním kanálem, hladké svaly stěn lymfatických cév posouvají lymfatickou tekutinu do lymfatických uzlin, rozmístěných po celém těle. Lymfatické uzliny filtrují buněčný odpad z lymfy. Lymfa se po průchodu lymfatickými vývody vrací do krevního oběhu a vylučuje se ledvinami. Lymfatické cévy pocházejí z nového mezodermu, jsou proto řízeny z mozkové dřeně.
ÚROVEŇ MOZKU: V mozkové dřeni jsou lymfatické cévy a lymfatické uzliny na pravé straně těla řízeny z levé části mozku; lymfatické cévy a lymfatické uzliny na levé straně jsou řízeny z pravé mozkové hemisféry. Existuje tedy zkřížená korelace z mozku na orgán.
(Hladké svalstvo lymfatických cév je řízeno ze středního mozku.)
POZNÁMKA: Kosti, kosterní svaly, lymfatické cévy a uzliny, krevní cévy, pojivová tkáň a tuková tkáň sdílejí stejné mozkové relé, a tedy i stejný biologický konflikt - konkrétně jde o Konflikt ztráty sebeúcty. Řídicí centra jsou uspořádána v přesném pořadí od hlavy k patě.
BIOLOGICKÝ KONFLIKT: Biologický konflikt, spojený s lymfatickými cévami a uzlinami, je mírný Konflikt ztráty sebeúcty nebo ztráty vlastní hodnoty. Konkrétní konflikty ztráty sebeúcty jsou stejné, jako u kostí a kloubů.
(V souladu s evoluční úvahou jsou konflikty ztráty sebeúcty hlavním konfliktním tématem, spojeným s orgány, pocházejícími z nového mezodermu, které jsou řízeny z mozkové dřeně.)
--- Krční uzliny umístěné na KRKU: Intelektuální Konflikt ztráty sebeúcty.
/Intelektuální konflikt ztráty sebeúcty: Konflikt může být vyvolán neúspěchem v intelektuálním úkolu (ve škole, v práci), kdy člověk udělal chybu, nebo povýšenými poznámkami od učitelů, trenérů, zaměstnavatelů, kolegů, rodiče nebo partnera, kvůli nimž se člověk cítí "pomalý" nebo "hloupý". Lidé, kteří mají intelektuálně náročné povolání (vědci, akademici, spisovatelé, aj.), jejichž sebeúcta je postavena na intelektuálním úspěchu nebo kteří jsou na akademické půdě přehnaně ambiciózní, jsou k tomuto typu konfliktu náchylnější. Samomluva ("jsem idiot!", "nejsem dost chytrý!") může vyvolat ztrátu vlastní hodnoty nebo sebeúcty. Konflikt může aktivovat již samotný strach z neúspěchu. Nečekaná nespravedlnost ("to není fér!")./
--- Axilární uzliny umístěné v PODPAŽÍ: Konflikt ztráty sebeúcty, týkající se vztahu.
/Konflikt ztráty sebeúcty, týkající se vztahu: Člověk selže jako partner, rodič, syn, dcera, kolega, přítel nebo spoluhráč, často ve spojitosti s pocitem viny a sebeobviňování; také nemožnost nebo neschopnost někoho držet, vzít do náručí nebo obejmout. Špatný výkon, např. ve sportu (baseball, házená, golf, hokej)./
--- Břišní uzliny umístěné v PODBŘIŠKU: Konflikty ztráty sebeúcty, spojené s oblastí břicha, vyvolané např. diagnózou rakoviny (rakovina žaludku, tlustého střeva, jater, slinivky břišní).
--- Tříselné uzliny nacházející se v TŘÍSLECH v ohbí kyčle: Člověk je "neschopný unést nějaký problém" nebo jde o sexuální Konflikt ztráty sebeúcty.
/Neschopnost unést nějaký problém: Neschopnost vydržet v nějaké situaci kvůli nečekaným/neustálým požadavkům - "to je na mě moc, to neunesu!", "to nemůžu zvládnout!", "tohle nepřekonám!"/
--- Popliteální uzliny nacházející se v blízkosti KOLEN: Konflikt fyzické výkonnosti.
/Konflikt fyzické výkonnosti: Potíže při chůzi nebo vyjití schodů, neschopnost udržet se na nohou, špatný výkon ve sportu, např. prohraný zápas, přeřazení na náhradníka, ponižující poznámky ze strany instruktora, nesplnění vlastních kritérií, nesplnění očekávání trenéra, rodiče nebo manžela; též pocit horší pohyblivosti během těhotenství nebo kvůli přibývajícím kilogramům./
POZNÁMKA: Zda konflikt postihne lymfatickou
cévu nebo lymfatickou uzlinu na pravé nebo levé straně těla (nebo na obou
stranách), závisí na lateralitě a na tom, zda konflikt souvisí s matkou/dítětem
nebo partnerem. Lokalizovaný konflikt postihuje lymfatickou tkáň, která je
nejblíže místu, spojenému s Konfliktem ztráty sebeúcty.
KONFLIKTNĚ-AKTIVNÍ FÁZE: Dochází k nekróze (úbytek buněk) v lymfatické cévě nebo uzlině, související s konfliktem.
LÉČEBNÁ FÁZE: Během první části léčebné fáze (PCL-A) je ztráta tkáně doplňována prostřednictvím množení buněk, přičemž dochází k otoku v důsledku edému (nahromadění tekutiny) v oblasti hojení. Když je zadržována voda v důsledku aktivního Konfliktu opuštění nebo Konfliktu existenčního, zahrnujících sběrné kanálky ledvin, otok se velmi zvětší. Bakterie, pokud jsou k dispozici, napomáhají procesu hojení. Vedlejší produkty mikrobiální "opravné" práce jsou odstraňovány pomocí lymfocytů a dalších bílých krvinek (v rozporu s teorií imunitního systému, která tvrdí, že lymfocyty "bojují s infekcemi"). Hojení může být doprovázeno zánětem.
-- Pokud je postižena lymfatická uzlina, konvenční medicína považuje nárůst buněk za rakovinu, označovanou jako HODGKINŮV LYMFOM (srovnej s ne-hodgkinovým lymfomem, týkajícím se hltanových kanálků). Na základě pěti biologických zákonů však nelze nové buňky považovat za "rakovinné buňky", protože nárůst buněk je ve skutečnosti procesem doplňování. "Hodgkinův lymfom" se často vyskytuje v blízkosti nádoru, který byl chirurgicky odstraněn. "Nový výrůstek" je pak nesprávně interpretován jako "metastáza". Ve skutečnosti vývoj lymfomu navazuje na vyřešení Konfliktu ztráty sebeúcty, iniciovaného odstraněním "rakoviny", např. rakoviny tlustého střeva nebo prsu.
POZNÁMKA: Lymfatická tkáň je tvořena lymfocyty. V případě lymfomu je tedy počet lymfocytů zvýšený (srovnej s lymfocytární leukémií, kde se zvyšuje počet lymfoblastů – bez zduření lymfatických uzlin).
Lymfom v podpaží prozrazuje, že Konflikt ztráty sebeúcty, týkající se vztahů, byl vyřešen. U praváka se otok vyskytuje na pravé straně, pokud je konflikt spojen s partnerem.
U žen vzniká lymfom v podpažních uzlinách, když je např. Konflikt starostí o hnízdo spojen s pocitem viny ("selhala jsem jako matka", "selhala jsem jako partnerka"). Diagnóza rakoviny prsu a představa amputovaného prsu může vyvolat Konflikt ztráty sebeúcty, zahrnující žlázu v podpaží blízko postiženého prsu. Proto je lymfom jedním z nejčastějších nádorových onemocnění, objevujících se hned po rakovině prsu. Nemá nic společného s "metastazujícím" procesem, jak se tvrdí.
Zvětšená lymfatická uzlina v oblasti krku poukazuje na léčebnou fázi intelektuálního Konfliktu ztráty sebeúcty (srovnej s ne-hodgkinovým lymfomem a lipomem). U praváka se zduření vyskytuje na levé straně, pokud konflikt souvisí s matkou nebo dítětem.
-- Zduřelá lymfatická uzlina na krku může být také diagnostikována jako MONONUKLEÓZA nebo PFEIFFEROVA NEMOC (srovnej s mononukleózou, spojenou s hltanovými kanálky). Bolest v krku, doprovázející tento stav, poukazuje na další konflikt typu "nechci spolknout sousto" (viz streptokok). V konvenční medicíně se má za to, že "mononukleóza" je "infekce", způsobená "virem Epstein-Barrové", který je přenášen slinami (odtud název "nemoc z líbání"). Pro takové tvrzení však neexistují žádné vědecké důkazy.
Po epileptoidní krizi (během fáze PCL-B) otok ustoupí, pokud nedojde k recidivám konfliktu.
POZNÁMKA: Vzhledem k funkci lymfatického systému jako drenážního systému lymfatické uzliny také otékají – bez množení buněk – během procesu hojení, při němž vzniká velké množství metabolického odpadu a mezibuněčné tekutiny. To zahrnuje hojení po úrazech nebo operacích, jako např. mastektomie. Lymfatická tekutina z hojícího se karcinomu prsu přechází do podpažních uzlin. Lymfatické uzliny v tříslech (tříselné uzliny) se zvětšují/otékají při hojení v oblasti genitálií nebo nohou. Při zánětu mandlí, hltanu nebo hnisavém zánětu zubu se lymfatické uzliny na krku zduří a jsou citlivé na dotek. V konvenční medicíně je "zduřelá žláza" považována za "nezhoubnou" a je známkou "infekce", zatímco zduření lymfatické uzliny, způsobené dělením buněk, je interpretováno jako "zhoubná" rakovina. Lymfatický systém je také mylně považován za průchod pro "metastazující rakovinné buňky" (viz článek "GNM: Teorie metastáz").
-- LYMFEDÉM vzniká během hojení lymfatické cévy, např. v paži, noze nebo koleni. Hromadění tekutin (lymfa a voda) v mezibuněčné tkáni způsobuje nahromadění lymfy, což vede k velkému otoku. Pokud lymfatická tekutina pronikne do krevní cévy, je to často chybně diagnostikováno jako "TROMBÓZA" (srovnej s periferním otokem, týkajícím se žil nohou, kostí nohou nebo myokardu).
Když dochází k zadržování vody v důsledku SYNDROMU, otok se výrazně zvětšuje, jak je vidět na této fotografii. Lymfedém na levé noze je spojen s partnerem (pokud je osoba levák).
-- Extrémní formou lymfedému je tzv. ELEFANTIÁZA (lymfatická filarióza). O elefantiáze se tvrdí, že ji způsobuje parazitický červ, který se "chytne od komárů a přenáší se kousnutím na novou oběť".
Na této fotografii jsou tři ženy z Haiti s lymfatickým otokem, který je zjevný pouze na jedné noze – související s Konfliktem fyzické výkonnosti, kdy člověk "není schopen běhat" (dostatečně rychle). Na Haiti trpí tímto onemocněním 80 % populace. V Port-au-Prince byla tato "nemoc" až do zemětřesení v roce 2010 neznámá! (Pravák dělá první krok pravou nohou, levák levou. Proto žena sedící na pravé straně - na foto zcela vlevo - musí být levák a ostatní dvě ženy pravačky.)
POZNÁMKA: Všechny orgány, pocházející z nového mezodermu ("skupiny týkající se nadbytku"), včetně lymfatických cév a uzlin, vykazují biologický účel na konci léčebné fáze. Po ukončení léčebného procesu je orgán nebo tkáň silnější než předtím, což umožňuje být lépe připraven na konflikt stejného druhu.
SLEZINA
VÝVOJ A FUNKCE SLEZINY: Slezina se nachází na levé straně horní části břicha za žaludkem, těsně pod bránicí. Slezina je specializovaná lymfatická uzlina, a proto je důležitou součástí lymfatického systému. Její hlavní funkcí je filtrovat krev a uchovávat krevní destičky (trombocyty). Krevní destičky jsou krevní buňky (vytvářené v kostní dřeni), které mají schopnost srážet krev, a jsou proto nezbytné pro obnovu zranění. Když je stěna krevní cévy poškozena pořezáním nebo zraněním, krevní destičky se slepí a utěsní trhliny, aby zastavily krvácení vytvářením krevních sraženin, což je proces zvaný koagulace. Slezina pochází z nového mezodermu, je proto řízena z mozkové dřeně.
ÚROVEŇ MOZKU: V mozkové dřeni je slezina řízena z pravé mozkové hemisféry. Mozkové relé se nachází přesně v oblasti, kde má slezina své místo jako lymfatická uzlina. Existuje zde zkřížená korelace z mozku na orgán.
BIOLOGICKÝ KONFLIKT: Biologický konflikt, spojený se slezinou, je Konflikt krvácení nebo Konflikt zranění (tj. Konflikt ztráty sebeúcty, spojený s krví. Neschopnost bojovat vede v přírodě rychle ke smrti, a to kvůli velkému krvácejícímu zranění). Reálně je tento konflikt vyvolán krvácením v důsledku zranění, krvácení nebo silné menstruace, ale také při výskytu krve ve stolici, v moči nebo ve vaginálním výtoku, což často vyvolává velkou paniku. Také diagnóza "rakoviny krve" (leukémie), pozitivní test na HIV (strach z HIV pozitivity), dialýza, krevní transfuze nebo znepokojivé stresující výsledky krevních testů mohou také vyvolat Konflikt krvácení. Užívání léků na ředění krve může udržovat Konflikt krvácení aktivní kvůli nebezpečí závažného krvácení.
KONFLIKTNĚ-AKTIVNÍ FÁZE: Během konfliktně-aktivní fáze slezina nekrotizuje a vytváří malé otvory ve slezině. K nekróze může dojít na vnější nebo vnitřní straně sleziny. Poté, co dojde k syndromu DHS (v přírodě se to rovná krvácení), krevní destičky, které nejsou potřebné (kvůli opravě rány), opouštějí periferní krevní řečiště a přesouvají se do sleziny, kde nekrotizovaná oblast poskytuje ideální zásobárnu pro skladování krevních destiček do doby, dokud se Konflikt krvácení nevyřeší. Proto je během konfliktní aktivity počet krevních destiček nízký.
Pokud je konflikt intenzivní, počet trombocytů klesá na hodnoty, vykazující TROMBOCYTOPENII (srovnej s trombocytopenií, týkající se kostní dřeně). Nízké množství krevních destiček v krvi slouží zabránění vzniku krevní sraženiny nebo trombu v krevních cévách. V důsledku sníženého počtu trombocytů je tendence ke SNADNĚJŠÍMU VZNIKU MODŘIN A KRVÁCENÍ (také při aktivním Konfliktu ztráty sebeúcty, zahrnující kosti). To může vést k dalším konfliktům krvácení. Diabetici, kterým se hned dělají modřiny, mají s největší pravděpodobností Konflikt "krevního(!) cukru".
LÉČEBNÁ FÁZE: V první části léčebné fáze (PCL-A) je ztráta tkáně doplňována prostřednictvím množení buněk s otokem v důsledku edému (nahromadění tekutiny) v oblasti hojení. To způsobuje ZVĚTŠENÍ SLEZINY (splenomegalii). Nebo může nastat ZÁNĚT SLEZINY (splenitida), zejména pokud hojení napomáhají bakterie. Vznikají CYSTY SLEZINY, přičemž je současně zadržována voda, ale pouze v případě, že se nekróza nacházela na vnější straně sleziny.
Když je zadržována voda (SYNDROM), může dojít ke značnému ZVĚTŠENÍ SLEZINY. (Konflikt existenční je obvykle vyvolán strachem, např. když je člověk hospitalizován.)
ZVĚTŠENÍ SLEZINY je typické pro lidi s leukémií nebo AIDS, kteří musí pravidelně podstupovat krevní testy nebo transfuze krve. Pro někoho, kdo nezná principy GNM, se tyto procedury často stávají "kolejemi", které neustále aktivují Konflikt krvácení a prodlužují léčení. Pokud je slezina chirurgicky odstraněna (splenektomie), sousední lymfatická uzlina převezme funkci bývalé sleziny. Podle Dr. Hamera by se o operaci mělo uvažovat až tehdy, když je Konflikt krvácení závažný a má dlouhé trvání.
V léčebné fázi se krevní destičky vracejí do periferního krevního oběhu a jejich počet se zvyšuje – dočasně – nad normální mez (TROMBOCYTÓZA nebo TROMBOCYTEMIE). Pokud je člověk mobilní, pohyblivý, nehrozí nebezpečí srážení krve nebo tzv. "trombóza". V konvenční medicíně by mohl být zvýšený počet krevních destiček diagnostikován jako "trombocytární leukémie".
Na konci léčebné fáze jsou hodnoty trombocytů opět v normě. Slezina však zůstává zvětšená.
POZNÁMKA: Všechny orgány, které pocházejí z nového mezodermu ("skupina týkající se nadbytku"), včetně sleziny, vykazují biologický účel na konci léčebné fáze. Po ukončení léčebného procesu je orgán nebo tkáň silnější než předtím, což umožňuje, aby byl člověk lépe připraven na konflikt stejného druhu.
Překlad: Vladimír Bartoš; revize překladu: Jana Schön
Zdroj: Caroline Markolin, learninggnm.com
KONKRÉTNÍ PŘÍKLAD:
HIV, TROMBOCYTOPENIE:
Bylo mi 39, když jsem byl HIV pozitivní. Byl listopad 2009 a já byl na oslavě 78. narozenin své matky. Zavolali mi z kliniky, abych si přišel pro výsledek testu. Byl jsem trochu nervózní, ale říkal jsem si, že to bude v pořádku. Když jsem dorazil, doktor mě informoval, že jsem reagoval na test antigenu p24, údajně hlavního indikátoru infekce HIV, a že bych měl mít další test, zda se objeví i další proteiny, což by potvrdilo HIV. Další výsledky ukázaly, že tyto proteiny byly reaktivní, takže jsem ztratil veškerou naději, věřil jsem, že mám "zabijáka" v krvi (první Konflikt krvácení). Po výsledcích druhého testu jsem začal zkoumat nejnovější dostupné výzkumy o HIV. Mimo jiné jsem každé ráno trávil před zrcadlem a říkal si: "Máš zabijáka v krvi" (vleklý konflikt). Mluvil jsem se "špičkovým specialistou", který mi řekl, že mám nejhorší čísla, jaká kdy viděl, a pokud nezačnu okamžitě brát léky, budu do dvou let mrtvý. Ještě tentýž den jsem si vyzvedl dvouměsíční zásobu léků a začal je užívat, každý den mi bylo nevolno, vypadal jsem bledě a měl jsem průjmy.
Asi o měsíc později, kdy jsem vše dostatečně prozkoumal, jsem si uvědomil, že neexistují žádné důkazy, podporující tvrzení lékařského průmyslu ohledně HIV. Spojil jsem se také s členy alternativní komunity, měl jsem k dispozici rozsáhlé a logické zdroje, potvrdilo mi to mé objevy. Stále jsem však pochyboval a potácel se mezi těmito dvěma přístupy, uběhlo hodně měsíců, než jsem se ohledně tohoto nového přístupu cítil bezpečně. Za sedm měsíců, v červnu, když jsem nosil truhlíky opřené o boky, jsem si všiml, že se mi docela snadno dělají modřiny. O čtyři měsíce později, v říjnu, jsem odcestoval do Číny a znovu se mi začaly dělat modřiny, aniž bych se do něčeho praštil. Rozhodl jsem se, že si po návratu domů nechám zkontrolovat krev. Na klinice mi můj lékař tehdy v panice řekl: "Máte pouze 59 trombocytů (krevní destičky), (normální rozsah je 150 - 350), musíte okamžitě do nemocnice. Hlavně ať nemáte po cestě nehodu, jinak vykrvácíte a zemřete na silnici." (další Konflikt krvácení). Přijel jsem do nemocnice, kde mi řekli: "Vraťte se, až bude počet pod 20." (děkuji za pomoc při stanovení cíle). Každý týden jsem šel na testy, pokaždé se počet snížil, až dosáhl 20. Pak mi začali dávat (infuzí) krevní destičky, což bylo zbytečné, protože vždy do 24 hodin zmizely. Nakonec mi začali podávat infuzi Immune Gamma Globulin, čímž se krevní destičky vracely pokaždé asi na 28 dní. Jediná další léčba, kterou mi nabídli, byla:
- Užívejte toxické antiretrovirové léky (na můj "mytický" virus)
- Berte kortizon (protože "někdy" to zafunguje)
- Nechte si odstranit slezinu (protože "někdy" to funguje)
Před několika měsíci jsem byl u alternativní lékařky, mj. jsem jí řekl, že na HIV nevěřím. Při odchodu mi podala kousek papíru, na němž stálo: "Dr. Hamer". Než jsem dostal třetí dávku Immune Gamma Globulinu, (překvapivě) jsem si vzpomněl na jméno "Dr. Hamer", a začal jsem pátrat na internetu. Četl jsem jeho osobní příběh o ztrátě syna a následném propuknutí rakoviny varlat, říkal jsem si "Ach ano, další marná alternativní medicína". Za dva týdny na velikonoční oslavě u přítele jsem mluvil s 21letým homosexuálem Mitchem, řekl jsem mu o své trombocytopenii (tj. snížení počtu krevních destiček). Rozhovor vypadal takto:
Mitch: "Ach, to jsem měl taky." Já (překvapeně): "Proč?" Mitch: "Musel jsem podstoupit chemoterapii." Já (opět překvapeně): "Z jakého důvodu?" (byl to zdravě vypadající mladík). Mitch: "Měl jsem rakovinu varlat." Já: "Nestalo se ti náhodou, že jsi těsně předtím ztratil někoho blízkého?" Mitch (oči se mu zalily slzami): "Byl jsem opatrovníkem 5leté sestřenice. Zemřela na leukémii a o 3 měsíce později mi diagnostikovali rakovinu varlat."
Úplně jsem oněměl. Jediný příklad GNM, který jsem znal, byl právě ověřen jediným člověkem, o němž jsem věděl, že měl rakovinu varlat. Okamžitě jsem byl plný naděje a chtěl jsem jet hned 300 km domů a začít číst vše o GNM... Objednal jsem si knihu o GNM, včetně tabulky... Když to dorazilo, byl jsem znovu v šoku, protože jsem se tam dozvěděl o detailech trombocytopenie (konfliktně-aktivní fáze Konfliktu krvácení). I když jsem tehdy GNM nerozuměl, věděl jsem, že můj negativní stres pochází z krevních testů, kdy mi říkali, že pravděpodobně vykrvácím k smrti, a z týdenních telefonátů od lékařů. Pokaždé, když zazvonil telefon, jsem byl nervózní a nechtěl jsem jej vzít. Tak jsem si naplánoval cestování po USA na 6 týdnů a poté po Evropě na 6 týdnů, aby by mě specialisté nemohli zastihnout. Šel jsem na poslední krevní test, který ukázal, že mám jen 1 krevní destičku/ml. Měl jsem poslední dávku Immune Gamma Globulinu a hodil jsem celý lékařský systém a všechny starosti za hlavu. Když jsem se za 3 měsíce vrátil, další test ukázal 89 krevních destiček/ml. Nevybavuju si žádné větší příznaky hojení, ale krevní obraz loni byl kolem 115 a do dnešního dne jsem nezaznamenal žádné další příznaky, které by se týkaly nízkého počtu krevních destiček.
Moje cesta do GNM začala, a už nikdy jsem se neohlédl zpět.
William H., Austrálie, 28. 7. 2019
Překlad: Jana Schön