SBS: Krevní cévy (křečové žíly, zánět tepny, žilní zánět, výduť, varikokéla, aj.)
KREVNÍ CÉVY
VÝVOJ A FUNKCE KREVNÍCH CÉV: Krevní cévy tvoří kardiovaskulární systém. Systémový krevní oběh přivádí okysličenou krev z levé srdeční komory přes tepny do různých tkání organismu. V kapilárách, nejmenších cévách, dochází k výměně kyslíku a dalších živin za buněčný odpad a oxid uhličitý. Žíly odvádějí odkysličenou krev zpět do srdce a rozvádějí ji přes pravou srdeční komoru a plicní tepny do plic. Plicní oběh vrací okysličenou krev z plic do levé síně, která se vyprazdňuje do levé komory, čímž se cyklus krevního oběhu uzavírá. Cévní stěna je vybavena vazivem, hladkou svalovinou a příčně pruhovanou svalovinou. Stejně jako střevní svaly, které pohybují "soustem potravy" střevním kanálem peristaltickým pohybem, usnadňují hladké svaly tepen a žil tok "sousta" krve. Vnitřní výstelka tepen a žil, tzv. intima, pochází z nového mezodermu, je tedy řízena z mozkové dřeně.
POZNÁMKA: Intima mozkových tepen, sestupné aorty, zevních krkavic, vnějších úseků podklíčkových tepen a břišní aorty pochází z nového mezodermu (řízeno z mozkové dřeně), zatímco intima koronárních tepen, koronárních žil, vzestupné aorty, vnitřních krkavic a vnitřních úseků podklíčkových tepen pochází z ektodermu (řízeno z mozkové kůry).
ÚROVEŇ MOZKU: V mozkové dřeni jsou tepny a žíly pravé strany těla řízeny z levé poloviny mozku; tepny a žíly levé strany těla jsou řízeny z pravé mozkové hemisféry. Existuje tedy zkřížená korelace z mozku na orgán.
POZNÁMKA: Kosti, kosterní svaly, lymfatické cévy a lymfatické uzliny, krevní cévy, pojivová tkáň a tuková tkáň sdílejí stejné mozkové relé, a tudíž i stejný biologický konflikt, a to Konflikt ztráty sebeúcty. Řídicí centra jsou úhledně umístěna od hlavy k patě.
TEPNY:
BIOLOGICKÝ KONFLIKT: Biologický konflikt, spojený s tepnami, je lehký Konflikt ztráty sebeúcty, který postihuje oblast konkrétní tepny. Specifické Konflikty ztráty sebeúcty jsou stejné, jako u kostí a kloubů.
(V souladu s evoluční úvahou jsou konflikty ztráty sebeúcty primárním konfliktním tématem, spojeným s orgány, odvozenými z nového mezodermu, které jsou řízeny z mozkové dřeně.)
Člověk, kterému se špatně chodí (po nehodě, úrazu, nemoci, operaci), může prodělávat Konflikt ztráty sebeúcty (Konflikt fyzické výkonnosti), který postihuje tepny v nohách (stehenní tepny) nebo ve spodní části nohou (holenní tepny). Břišní aorta souvisí s Konfliktem ztráty sebeúcty, spojeným s oblastí břicha (bolesti břicha, zácpa, Crohnova choroba, diagnóza rakoviny tlustého střeva, operace), a se strachem, že něco je "tam" špatně. Totéž platí pro hrudní aortu, která prochází hrudníkem, a další tepny, jako je renální tepna nebo pánevní tepna, zásobující ledviny a pánevní oblast. Vnější úseky podklíčkových tepen, vedoucích krev do ramen a paží, souvisejí s Konfliktem ztráty sebeúcty v nějakém vztahu (selhání coby partner nebo rodič). Vnější krční tepny, které zásobují krví obličej a pokožku hlavy, a také mozkové tepny, souvisejí s intelektuálním Konfliktem ztráty sebeúcty. Mozkové tepny reagují také na negativní stres ("mozek nemá dostatek kyslíku"); rodič může prodělávat tento konflikt kvůli novorozenci a s ním.
POZNÁMKA: Konflikt může postihovat tepnu na pravé nebo levé straně těla, o tom rozhoduje pravo/levorukost a zda konflikt souvisí s matkou/dítětem nebo partnerem. Lokalizovaný konflikt postihuje tepnu, která je nejblíže místu, spojenému s Konfliktem ztráty sebeúcty.
KONFLIKTNĚ-AKTIVNÍ FÁZE: Dochází k lokalizované nekróze (úbytek buněk) tepny, a to úměrně intenzitě a délce trvání konfliktní aktivity. Zatímco intima nekrotizuje, hladká svalovina tepny se zesiluje, aby zabránila perforaci stěny tepny. Pokud však intenzivní konflikt trvá dlouho, cévní stěna zeslábne a způsobí lokální VÝDUŤ (ANEURYZMA), např. v jedné z vnějších krčních tepen (srovnej s aneuryzmatem krční tepny, souvisejícím s vnitřní krční tepnou). Mozkové aneuryzma v jiných mozkových tepnách, než jsou krkavice, je velmi vzácné. Nejčastějším místem výskytu tepenného aneuryzma je břišní aorta, konkrétně úsek břišní aorty pod ledvinami. Aneuryzma břišní aorty, umístěné pod ledvinami, se nazývá aneuryzma infrarenální aorty. Malé aneuryzma může zůstat zcela nepovšimnuto. Jak se však aneuryzma zvětšuje, existuje větší riziko prasknutí. Za normálních okolností hladká svalová vlákna, uložená v příčně pruhovaných svalech arteriální stěny, stabilizují cévu. Proto k prasknutí aneuryzmatu dochází pouze v důsledku prudkého pohybu, zvedání něčeho těžkého nebo příliš silného tlačení při stolici. Krvácení do břicha představuje urgentní stav. Když praskne mozková výduť, dochází ke krvácení do mozku (srovnej s krvácením v důsledku prasklé mozkové cysty). Krvácení do mozku však nesouvisí s mrtvicí, jak tvrdí konvenční medicína.
LÉČEBNÁ FÁZE: V první části léčebné fáze (PCL-A) je nekrotizovaná oblast v postižené tepně doplňována prostřednictvím množení buněk s lokálním otokem. Bakterie, pokud jsou k dispozici, napomáhají procesu hojení, což je případně doprovázeno ZÁNĚTEM TEPNY.
-- Céva je opravována za pomoci vápníku a cholesterolu. Při neustálých recidivách konfliktů se v místě hromadí plaky, což vede k ATEROSKLERÓZE a nakonec k zúžení lumen cévy. Postupně stěna tepny tvrdne a ztrácí pružnost, což se označuje jako ARTERIOSKLERÓZA. Ateroskleróza v penilních tepnách, spojená se sexuálním Konfliktem ztráty sebeúcty, omezuje příliv krve do penisu, potřebný k dosažení a udržení erekce; zúžené cévy ohrožují funkci erektilního systému penisu a způsobují EREKTILNÍ DYSFUNKCI (viz také erektilní dysfunkce, související s corpora cavernosa - tj. topořivá tělesa). Ve velkých tepnách (koronární tepny, vzestupná aorta, vnitřní krkavice a vnitřní úseky podklíčkových tepen) aterosklerotické plaky zcela jistě zhoršují průtok krve, ale nezpůsobují infarkt ani mrtvici, jak se tvrdí.
-- Otoky a hromadění plaku v nohách zužuje lumen tepny, což vede k bolestem a obtížím při chůzi. Lékařsky se to označuje jako ONEMOCNĚNÍ PERIFERNÍCH TEPEN nebo "intermitentní klaudikace". U toho, kdo nezná principy GNM, bolest obvykle vyvolává nové Konflikty ztráty sebeúcty ("Moje nohy jsou k ničemu"!), což vede k chronickému stavu. Pokud je zapojeno příčně pruhované svalstvo tepen nohou kvůli Konfliktu motorickému, týkajícího se nohou (neschopnost útěku, neschopnost chůze kvůli bolesti), objevují se KŘEČE NOHOU (obvykle v lýtkovém svalu) po celou dobu epileptoidní krize. Když přetrvávají recidivy konfliktu, neustálé spazmy zužují cévy. Zúžení postižené tepny je často diagnostikováno jako "onemocnění periferních tepen", přestože na samotné cévě nejsou žádné "chorobné" změny.
ŽÍLY:
BIOLOGICKÝ KONFLIKT: Žíly jsou stejně jako tepny spojeny s Konfliktem ztráty sebeúcty. Specifické konflikty ztráty sebeúcty jsou stejné, jako u kostí a kloubů. Žíly nohou se vztahují zejména ke Konfliktu "koule u nohy", který je prožíván jako omezení svobody pohybu. Tento konflikt může být vyvolán těhotenstvím, nutností starat se o někoho, o "citově závislou" osobu, pocitem "uvázanosti" k nějakému místu, zaměstnání, projektu nebo vztahu. Konflikt mnohem pravděpodobněji postihuje takové profese, které vyžadují hodně stání nebo sezení (pokladní, taxikáři), pokud je jejich práce skutečně nebaví.
POZNÁMKA: Konflikt může postihovat žíly pravé nebo levé nohy, což závisí na tom, zda je člověk pravo/levoruký, a na tom, zda konflikt souvisí s matkou/dítětem nebo partnerem.
KONFLIKTNĚ-AKTIVNÍ FÁZE: Dochází k lokalizované nekróze (úbytek buněk), a to úměrně intenzitě a délce trvání konfliktní aktivity. Zatímco intima nekrotizuje, hladká svalovina žíly zesiluje, aby zabránila perforaci.
LÉČEBNÁ FÁZE: Během první části léčebné fáze (PCL-A) je nekrotizovaná oblast v postižené žíle doplňována prostřednictvím množení buněk. Pokud dojde k ŽILNÍMU ZÁNĚTU (flebitida), je oblast kolem žíly červená, teplá a měkká/citlivá. Pokud jsou k dispozici bakterie, napomáhají procesu hojení.
POZNÁMKA: Bakterie Staphylococcus se také podílejí na hojení žíly, která byla poraněna intravenózní injekcí nebo použitím žilního katétru. Ve skutečnosti jakékoli invazivní přístroje, poškozující tkáň, aktivují bakterie, aby pomohly při obnově rány. To vysvětluje rozšířenost zlatého stafylokoka (Staphylococcus aureus), rezistentního vůči meticilinu, v nemocnicích.
Hromadění tekutiny v místě hojení vytváří periferní EDÉM/OTOK, např. v kotnících a nohou (viz také periferní edém, související s myokardem nebo kostmi nohou; srovnej s lymfedémem).
Když současně dochází k zadržování vody v důsledku SYNDROMU, otok se velmi zvětší (viz foto). U pravorukého muže otok pravé nohy naznačuje, že Konflikt koule u nohy nebo Konflikt ztráty sebeúcty (neschopnost udržet krok) souvisel s partnerem.
V konvenční medicíně jsou bolest a otok nohy často chybně diagnostikovány jako "HLUBOKÁ ŽILNÍ TROMBÓZA" nebo "POVRCHOVÝ ZÁNĚT ŽIL/ŽÍLY" (tromboflebitida) na základě nesprávného předpokladu, že otok a zánět žíly je způsoben trombem.
POZNÁMKA: Trombus je krevní sraženina, která vzniká, když se krev nepohybuje a následně se sráží. Takový trombus může vzniknout v dolních končetinách po operaci, vyvolaném kómatu, delším pobytu na lůžku nebo po úrazu. Jakýkoli druh dlouhodobé nečinnosti zvyšuje riziko srážení krve v hlubokých žilách dolních končetin. Bolest je způsobena stagnující krví. V určitém okamžiku se mohou malé kousky těchto sraženin odlomit, projít žilním systémem a usadit se v plicích. Sraženina v plicích může vést k plicní embolii bez syndromu DHS (viz koronární žíly). Pokud je však člověk pohyblivý, práce lýtkových svalů a stahy svalů v cévní stěně usnadňují průtok krve žilním systémem a snižují riziko vzniku krevní sraženiny. Malé sraženiny se v krevním řečišti rozkládají a vstřebávají se do těla, což je proces zvaný FIBRINOLÝZA (tj. proces rozpouštění fibrinové sraženiny v těle). V každém případě krevní sraženina nemůže nikdy způsobit srdeční infarkt nebo mozkovou mrtvici, jak se tvrdí, neboť v případě obstrukce (ucpání) jsou srdce a mozek zásobovány krví postranními cévami (viz krční tepny).
Příklad lékařského narativu:
"U kardiovaskulárních onemocnění může abnormální srážení krve vyústit v
srdeční infarkt nebo mozkovou mrtvici. V cévách, poškozených kouřením,
cholesterolem nebo vysokým krevním tlakem, se tvoří nánosy (plaky) bohaté na
cholesterol, které vystýlají cévu; tyto plaky mohou prasknout a způsobit, že
krevní destičky vytvoří sraženinu. Přestože nedochází ke krvácení, krevní
destičky cítí prasknutí plaku a jsou zmatené, myslí si, že došlo k poranění,
které způsobí krvácení. Místo toho, aby se céva uzavřela a zabránila krvácení,
jako by k tomu došlo při pořezání, vytvoří se v neporušené cévě sraženina,
která způsobí zablokování průtoku krve." (American Heart Association,
30. září 2003)
-- KŘEČOVÉ ŽÍLY představují vleklé léčení v žilách nohou, způsobené neustálými recidivami konfliktů. Postiženy jsou také žilní chlopně (na nohou), které zabraňují zpětnému toku krve. Při opakujících se opravných procesech se chlopně zjizví (PCL-B) a zpórézní, což má za následek zesílení žil.
Na této fotografii je muž s křečovými žilami na levé noze. Pokud je pravák, poukazuje to na Konflikt koule u nohy, související s jeho matkou nebo dětmi; pokud je levák, konflikt by byl spojen s partnerkou.
-- Tzv. PAVOUČÍ ŽÍLY jsou malé křečové žíly, které na nohách způsobil Konflikt koule u nohy, nebo se objevují na jiných částech těla (např. na obličeji, hrudi nebo na břiše během těhotenství), s čímž souvisí Konflikt ztráty sebeúcty ("nejsem tam hezká").
-- VARIKOKÉLA je rozšíření žil (křečové žíly) v šourku.V tomto případě je Konflikt ztráty sebeúcty spojen s varlaty. To by vysvětlovalo, proč se varikokéla typicky objevuje v pubertě.
POZNÁMKA: Všechny orgány, které pocházejí z nového mezodermu ("skupina týkající se nadbytku"), včetně cév, vykazují biologický účel na konci léčebné fáze. Po ukončení procesu hojení je orgán nebo tkáň silnější než předtím, což umožňuje být lépe připraven na konflikt stejného druhu.
KONKRÉTNÍ PŘÍKLADY:
ŽILNÍ ZÁNĚT (povrchová flebitida) V LEVÉM LÝTKU:
Klientka 64letá, pravoruká. Postižené orgány: Žíly levého lýtka
Klientce byl nedávno diagnostikován zánět povrchových žil v levém lýtku, které byly viditelně oteklé a zvětšené. Nestěžovala si na bolest, ale více se obávala otoku. (Povrchová žíla levého lýtka se zdá velká, zanícená a mírně citlivá na dotek.)
Vysvětlení GNM: Žíly levé nohy: Konflikt koule u nohy; pocit svázanosti s ohledem na její matku/dítě, což způsobuje nekrózu žíly na noze během konfliktně-aktivní fáze a žilní zánět během léčebné fáze. Klientka musí identifikovat původní konflikt, aby mohla dokončit SBS.
Porozumění GNM: Klientka pochopila výklad a uznala, že konflikt souvisí s návštěvou u lékaře kvůli jejímu manželovi, který v současnosti trpí demencí. Uvedla, že lékař jí sdělil, že manžel má "demenci čelního laloku", což je nejhorší forma, kterou může mít (její DHS). Uvádí, že se kvůli této diagnóze cítila "svázaná" a nervózní, že možná nebude schopná zvládat vše, co bude třeba ohledně péče o manžela, kterého teď vidí jako "dítě", proto tedy žíla levé nohy (strana matky/dítěte).
Výsledky: Na kontrole o 3 týdny později zmínila, že se otok v levém lýtku vyřešil po 3 dnech. Lýtko je co do velikosti normální, pohmatem zjištěna mírně zjizvená tkáň. Uvedla, že se nyní vyrovnává se svou novou rolí ve vztahu.
Dr. Alvin de Leon,
D.C., Kanada - Případová studie, květen 2011 (zkráceno)
Překlad: Vladimír Bartoš; revize překladu: Jana Schön